Rok 2015 přinesl zásadní změny v prodeji zdrojů tepla pro vytápění a ohřev vody. Koncem září začaly platit hned čtyři nová Nařízení komise (EU) pro výrobky spojené se spotřebou energie (anglicky Energy related Products, dále jen ErP). Nařízení se týká plynových, olejových a elektrických kotlů, tepelných čerpadel, kogeneračních jednotek, ohřívačů a zásobníků teplé vody a nepřímo také regulátorů teploty a solárních zařízení.
Vytápění a příprava teplé vody v domácnostech spotřebovávají asi 34 % veškeré energie v EU. Rozhodnutí zařadit zařízení z tohoto oboru do kategorie ErP a podpořit tím, aby tak byla přátelštější k našemu životnímu prostředí, je proto logickým krokem k dosažení cílů 20-20-20 – strategie, která má do roku 2020 vést ke snížení spotřeby energie o 20 %, zvýšení podílu obnovitelné energie na celkové spotřebě na úroveň 20 % a snížení emise skleníkových plynů o 20 % z úrovně roku 1990. Opatření, která k tomuto cíli vedou, jsou v zásadě dvě – energetické štítky a Ekodesign.
Energetické štítky
Energetické štítky znáte už z prodeje bílé techniky. Pračky nebo třeba chladničky jsou označovány štítky již od roku 2001. Štítek má za úkol jednoduchým způsobem informovat o nejdůležitějších vlastnostech příslušného výrobku a umožnit snadné porovnání mezi výrobky různých výrobců. Nejvýraznějším údajem štítku je třída energetické účinnosti. Spíše než konkrétním číselným údajem, je třída reprezentována písmenem a barevným pruhem, což výrazně zjednodušuje orientaci mezi větším počtem údajů.
1. Název dodavatele, 2. Název výrobku, 3. Funkce, 4. Klasifikace – energetická třída vytápění, 5. Hladina hluku v místnosti, 6. Výkon
Výrobky, které musí být označeny energetickým štítkem: